Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sooaax

13. 7. 2008

 

Sooaax krásně lehoučký stoupal neustále vzhůru. Spolu s ním jako bublinky v minerálce stoupaly další jednotky. Byly všude okolo, nad ním i pod ním. Když  zaměřil svoje vidění směrem dolů, uviděl Zemi, která se neustále zmenšovala. Sice pomalu, ale přesto neustále a nevratně.

            Čím více se Sooaax blížil k prvnímu kruhu, tím si stále více přál zůstat na Zemi. Věděl ale, že to není možné. S neurčitým pocitem podobným pozemské závisti hleděl na jednotky, které plné energie směřovaly opačným směrem než on – k Zemi. Plné očekávání si hledaly mezery mezi stoupajícími jednotkami a snažily se být co nejdříve dole na Zemi.

            Sooaax tento stoupavý cyklus absolvoval už potřetí ve své existenci. Jak dlouho existoval to si nepamatoval, ale věděl, že už dvakrát zažil tuto cestu vzhůru. Se svou minimální energií proletí všemi kruhy na své cestě až skončí v tom posledním – sedmém.

            Vtom Sooaax dosáhl prvního kruhu. Zde se jednotky nepohybovaly pouze nahoru a dolů, ale pohybovaly se i vodorovně nebo se vznášely na místě. Sooaax, i když věděl, že je to nemožné, tak se snažil jedné takové statické jednotky zachytit. Marná snaha, její  elektrický výboj jej odstrčil pryč. Sooaax tak proletěl prvním kruhem a pokračoval směrem k druhému.

            Vzpomněl si, že když poprvé opustil Zemi, tak jeho cesta směřovala směrem dolů. Plný záporné energie se propadl až dolů do posledního šestého kruhu. Pak se postupně zbavoval záporné energie. Jestli to bylo desítky, stovky nebo tisíce let to už nevěděl. Také netušil, proč některé jednotky poznaly pouze sedm kladných kruhů, některé pouze šest záporných kruhů, a většina, tak jako on, cestovaly všemi třinácti kruhy.

            Aniž by se někde zase pokusil zachytit, Sooaax postupně proletěl druhým, třetím, čtvrtým, pátým a šestým kruhem. Nyní, když se blížil k sedmému kruhu, vnímal, že  jeho rychlost se zmenšuje. Nakonec přišel sedmý kruh a Sooaax přestal stoupat. Všude okolo se vznášely jednotky s pranepatrným zbytkem energie. Nahoru jim cestu uzavírala energetická hráz tvořená zelenými a fialovými blesky. Ty se neustále rozlévaly postupně jako vlny, točily se ve spirále jako víry nebo pulzovaly všemi směry.

            Tam Sooaax začal nabírat novou kladnou energii a postupně těžknout. Za několik desítek, stovek nebo tisíců let se s mezipřistáním v dalších kruzích dostane opět na Zemi.

Pak jej čekají ještě další podobné cesty. A až tedy Sooaax nastřádá celkem devět cest bude vědět kde skončí. Buď proletí sedmým kruhem a i energetickou hrází ze zelených a fialových blesků a přitáhne si jej zářící Hvězda, nebo sestoupí šest kruhů a dolní energetickou hrází tvořenou červenými a bílými blesky a skončí v Černé díře.

To ale bude ještě za dlouho, za mnoho a mnoho let. Sooaax se však nyní těšil na nejbližší cíl svého snažení, až plný energie dá zase život některému tvoru nebo rostlině na Zemi.